Osvícenství a příčiny revoluce

Představ si, že žiješ v době, kdy pár lidí žije v luxusu a většina sotva přežívá. Právě to se dělo ve Francii v 18. století. Osvícenství přineslo nové myšlenky - Voltaire kritizoval církev, Montesquieu vymyslel rozdělení moci a Rousseau tvrdil, že vládnout má lid, ne král.

Francie byla na pokraji krachu. Stát měl obrovské dluhy z válek, zatímco dvůr Ludvíka XVI. utrácet za luxus. Třetí stav (všichni kromě šlechty a duchovních) platil všechny daně, ale neměl žádná práva.

Když k tomu přidáš špatnou úrodu a hlad, není divu, že lid dostal dost. Osvícenské myšlenky a příklad americké revoluce ukázaly, že změna je možná.

Tip na zkoušku: Pamatuj si trojici osvícenských myslitelů a jejich hlavní myšlenky - často se ptají!

Průběh Velké francouzské revoluce

14. července 1789 lid dobyl Bastilu - tenhle den se stal symbolem svobody. Třetí stav se prohlásil za Národní shromáždění a přijal Deklaraci práv člověka a občana. Poprvé v historii bylo oficiálně řečeno, že všichni lidé se rodí svobodní a rovní.

Zpočátku chtěli jen reformy, ale situace se rychle radikalizovala. Král Ludvík XVI. skončil roku 1793 pod gilotinou a Francie se stala republikou.

Pak přišlo období teroru (1793-1794) pod vedením Robespierrra. Gilotina pracovala naplno - popravováni byli nejen šlechtici, ale i obyčejní lidé podezřelí z nepřátelství k revoluci. Ironií je, že nakonec skončil pod gilotinou i sám Robespierre.

Po teroru nastalo nestabilní Direktorium, které vládlo do roku 1799. Tehdy přišel na scénu mladý generál Napoleon Bonaparte.

Pozor: Nezapomeň na data - 1789 začátek, 1793 poprava krále, 1799 konec revoluce.

Napoleon a jeho doba

Napoleon nebyl jen voják, byl to politik s vizí. Roku 1804 se korunoval na císaře Francouzů a zavedl Napoleonův občanský zákoník, který ovlivnil právo v celém světě dodnes.

Jeho napoleonské války přetvořily Evropu. Největší triumf zažil v bitvě u Slavkova (1805), kde porazil Rakousko a Rusko najednou. Problém byl v tom, že se snažil ovládnout příliš mnoho najednou.

Tažení do Ruska (1812) se stalo jeho Waterloo - doslova i obrazně. Z půl milionu vojáků se jich vrátilo jen pár tisíc. Po porážce u Waterloo (1815) skončil na ostrově Svatá Helena.

Vídeňský kongres (1814-1815) pak obnovil starý řád. Metternich a další konzervativci chtěli, aby se Evropa vrátila k monarchiím a feudalismu. Ale revolučné myšlenky už se nedaly zastavit.

Zajímavost: Empír, umělecký styl Napoleonovy doby, vidíš dodnes - třeba Vítězný oblouk v Paříži!